Trávník: Okrasný, rekreační i ekologický

Hebký zelený koberec může zvětšit zahradu, opticky ji prodloužit, zavést pohled pozorovatele do vybraného zákoutí.

Zahradní trávník můžeme založit a využívat jako okrasný, rekreační a ekologický. Liší se nejen vzhledem, ale i intenzitou nevyhnutelné údržby.

Okrasný trávník je reprezentační zelený koberec s výhradně estetickou funkcí. Typický vzhled je výsledkem hustoty travního porostu, který vytvořili jemné listy vybraných druhů trav. Dokonalost okrasného trávníku se zajišťuje intenzivní péčí od založení. Představuje výtvarný prvek v zahradní kompozici a není určen k chození či sportování.

Rekreační trávník je praktická víceúčelová zelená plocha, sloužící na všechny druhy oddychových aktivit v zahradě. Jelikož se intenzivně zatěžuje, vytváří se z druhově bohaté směsi trav (určených na rekreační a sportovní plochy). Aby vypadal dobře a snesl i zatížení, potřebuje pravidelnou péči (sekání a přihnojování) a vhodný podklad.

Ekologický trávník je travnatý porost lučního charakteru. Výhodou je minimální péče a soulad s přírodními podmínkami. Na založení ekologického lučního trávníku jsou vhodné větší zahrady, kde tvoří část trávníkové plochy. Porost se, kromě vyšších druhů trav, skládá z pestré směsi kvetoucích lučních květin. Další výhodou tohoto přirozeného biotopu je, že se nemusí zalévat ani přihnojovat (vyhovují mu chudší půdy) a jako údržba stačí dvě kosení během vegetačního období.

Výběr místa pro trávník

Trávníkovou plochu, svěží a šťavnatozelenou, nemůžeme založit kdekoliv. Převážná většina trav potřebuje na svůj zdravý růst a vývoj dostatečný přísun slunečních paprsků (trávy jsou základním vegetačním porostem stepních oblastí). Proto vybíráme slunné místo, nezastíněné vysokými stromy, závětrnou stěnou či zdmi domu. V stinných koutech a na neprovětrávaných místech trávník nezakládáme. Pokud do něj umístíme jeden solitérní strom, nic nezkazíme. Právě naopak, kontrast plochy a hmoty stromu bude zajímavý z estetického hlediska. Pod skupinu vzrostlých stromů nebo na vlhké, stinné místa však raději použijeme náhradu trávníku (nízký porost z trvalek, které snesou i hlubší zastínění). Trávník můžeme založit i v polostínu, ale v tom případě musíme vybrat směs vhodnou na zastíněné místo a trávník může plnit pouze estetickou funkci (nelze jej zatížit provozem).

Kvalitní osivo

Zahradní trávník je uměle sestavené společenství trav tak, aby měli vlastnosti vhodné pro předpokládané využití trávníku. Prvotřídní travní seťové směsi jsou složeny z vybraných druhů trav s kultivary vyšlechtěných výhradně pro trávníky určitých vlastností. Při výběru množitelské směsi je důležitý účel, na který má daná trávníková plocha sloužit.

Na zatěžované trávníky, využívané pro rekreační účely, hraní i příležitostné sportování, se používají směsi s velkým podílem nižšího, silně odnožující anglického jílku vytrvalého (Lolium perenne), který dobře snáší časté sešlapávání, zpevňuje vrstvu drnu, čímž přispívá k její pružnosti, a výborně se regeneruje.

Okrasné trávníky s dekorativní nebo reprezentační funkcí, jejichž působení je zejména estetické, se využívají a plánují na efekt a snesou jen nepatrné zatížení. Hlavní podíl ve směsi má kostřava červená (Festuca rubra) s úzkými, jemnějšími listy. Daří se jí na všech druzích půd a dobře snáší i hlubší sestřih (časté sečení nakrátko).

Travní směs pro zastíněné polohy obsahuje vysoký podíl lesních trav, jako je například lipnice hajní (Poa nemoralis). Z kvalitního osiva vzchází hustý travnatý porost, který se vyznačuje pomalým růstem, vydatným odnožováním a vysokou schopností regenerace (naproti tomu levné travní směsi jsou složeny z rychle rostoucích druhů, které odnožují jen slabě). Porost trávníku, který je hustý hned od začátku, má kromě vzhledu i tu přednost, že brání vzcházení plevelů.

Osivo pro ekologický trávník nekosené květinové louky tvoří travní směs složená ze semene vyšších druhů trav, jako lipnice luční (Poa pratensis), kostřava luční (Festuca pratensis), psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera) či srha laločnatá (Dactylis glomerata). Osivo je doplněno semeny lučních květů, jako jsou králíci (kopretiny), zvonky, pryskyřníky, smolnička, kukačky, tužebníky, železníky pro vlhčí místa, šalvěje, chrpy, starčeky, kakosty, rozrazily a další pro sušší polohy. Výběr květinového složení určují zejména vlastnosti půdy (obsah živin a vlhkostní poměry), oslnění a nadmořská výška. Květinovou louku můžeme založit výsevem speciálních množitelských směsí na různé typy kvetoucích luk.

Zakládání trávníku

Nejlepším obdobím pro zakládání trávníku jsou jarní měsíce duben a květen, protože je více srážek a průměrná denní teplota je nižší než v létě. To znamená, že půdní vrstva není tak přehřátá (teplota nad 30 ° C působí na růst kořenové soustavy inhibičně – zpomalující).

Příprava plochy

Navržení správného tvaru plochy je základem působení trávníku i jeho dalšího využití. Plocha musí být dostatečně velká, s pravidelnými nebo zaoblenými okraji a bez hlubokých zálivů okrajových záhonů, které by bránily plynulému sekání. Údržbu zlepší i lem okraje přes pás dlažby v úrovni travního drnu.

Příprava půdy

Pro trávník je třeba především připravit rovný půdní povrch bez větších hrud a kamenů. Při navážce ornice je nutné spodní vrstvu na povrchu rozrušit ještě před jejím rozprostřením, aby se navzájem dobře propojily. Odstranění vytrvalých plevelů i s kořeny (mechanicky nebo chemicky) je nezbytností. Povrch nejsnáze nakypříme kultivátorem, ale menší plochy lze i zrýt a pohrabat. Méně kvalitní půdy vylepšujeme (provzdušňujeme) – těžší jílovité přidáním hrubšího ostrého písku (5 až 10 cm silná vrstva), lehčí písčité zase obohacujeme organickými humusových látkami, jako jsou rašelina či kompost (přibližně 10 cm silná vrstva).

Pod rekreační a sportovní trávníky je vhodné přidat přiměřené množství (podle druhu půdy) písku a rašeliny – na zlepšení její propustnosti a na dosažení větší pružnosti drnové vrstvy. Hrubě upravený povrch půdy pohnojíme kompostem, vitahumem nebo jiným organickým hnojivem, které se zapracuje do půdy hrabáním. Tím dosáhneme drobtovité struktury a půda je provzdušněná, nakypřená, pohnojená a připravena na výsev trávníku nebo položení drnového koberce.

Výsev

Založení trávníku výsevem je levnější, ale pracnější (pokud se provádí svépomocí). Na dobře založený trávník je třeba také déle čekat. Výhodou je možnost výběru vhodné travní směsi pro dané půdní podmínky, přičemž můžeme zohlednit také různé stanoviště v zahradě (zejména polostinná místa nebo suché svahy). Travní semeno lze vysít ručně nebo pomocí secího strojku. Při obou způsobech plochu prosázíme dvakrát a kolmo na sebe. Na 1 m 2 počítáme s 25 až 40 g semene (což představuje jednu až dvě hrsti). Travní semeno při ručním rozhazování lze smíchat s pilinami, aby se nám s větším objemem lépe pracovalo.

Po výsevu je třeba osivo jemně zasekat (hráběmi) do půdy a pak povrch zaválcovat, čímž zatlačíme i nejmenší semena (na menších plochách lze použít k přitlačení nášlapné desky). Osetou plochu rovnoměrně navlhčíme rukou tak, aby se nevyplavili semena. Zavlažujeme denně (v suchém počasí i třikrát denně), protože klíčící semeno nesmí v žádném případě zaschnout. Čtyři až šest týdnů po vyklíčení (nebo při výšce 8 až 10 cm) můžeme trávník poprvé posekat, nejlépe ostrou ruční sekačkou nebo kosou. Posečenou trávu je třeba odstranit. Pokud je v době sečení sucho a teplo, také trávu zavlažíme. Po druhém ručním kosení už můžeme začít používat různé žací stroje (např. sekačky). Mladý trávník nehnojíme (zejména ne suchým práškovým hnojivem), protože bychom ho spálili.

Položení travního koberce

Pokud chceme trávník ihned po založení využívat, položíme na plochu odborně předpěstovaný drnový koberec. Tento způsob je finančně náročnější, rychlejší a méně namáhavý (pokud ho udělá specializovaná firma). Po trávníku se dá chodit mnohem dříve než po ploše založené výsevem. Travnaté koberce se pěstují ve specializovaných zahradnických firmách. Jsou husté, zcela bez plevele, expedují se ve srolovaných pásech (drnově vrstva má tloušťku od 5 do 10 cm). Kvalitě odpovídá i vyšší cena, ke které je třeba připočítat i náklady za dopravu (a případné odborné položení firmou). Předpěstované trávníkové pásy ukládáme na připravený (a odplevelený) půdní povrch. Den před položením plochu zavlažíme a bezprostředně před ukládáním ještě snadno prohrabeme povrch. Pásy jen rozložíme, podle potřeby přiřízneme okraje a plochu převálcujeme.

Pokud se trávník smrští a mezi pláty se objeví mezery, zasypeme je kompostem a osejeme semenem travní směsi shodného složení. Nejvhodnějším obdobím pro ukládání drnových pásů je podzim. Srolované trávníkové pásy velmi rychle žloutnou a zahnívají, proto je třeba co nejdříve rozvést na místa, rozbalit a ukládat.

Péče

Pouze pravidelné sekání mění trávník na hustý zelený koberec. V době intenzivního růstu (od dubna do června) je třeba sekat dvakrát týdně (případně jednou za týden). Později během léta stačí jednou týdně. Krásnou, hustou a rovnoměrnou travnatou plochu dosáhneme sekáním již při výšce 6 až 8 cm, přičemž ponecháváme trávu vysokou 3 až 4 cm. Trávník musí být před sekáním suchý. Při sekání během horkého počasí odstraňujeme třetinu výšky travního porostu, aby se tráva příliš nespálila. Hluboké zkosení v horkém létě zapříčiní okamžité spálení nadzemní části, z čeho se porost jen těžko vzpamatovává.

Rotační sekačky sekají trávu dvouramenným rotujícím nožem a na úzkých listech trav zůstává řezná plocha roztřepená. Čistý a hladký řez umožňuje vřetenová sekačka -je třeba u i ní kontrolovat pevný spodní nůž, oproti kterému se pohybuje. Na sekání se dá využít i speciální mulčovací sekačka (má podobnou konstrukci jako rotační, ale zkosenou část trávy ještě znovu rozřeže). Její výhodou je rovnoměrné rozhazování krátkého posečeného materiálu (a jeho rychlé vyschnutí na zkoseném povrchu).

Závlaha

Na provlhčení půdy pod trávníkem stačí dávka odpovídající srážkám 10 až 15 mm. Při umělém zavlažování dosáhneme toto množství tehdy, pokud 1 m 2 plochy pokropíme 10 až 15 l vody. Zavlažování trávníku neznamená jen pravidelný přísun vláhy ke kořenům trav, ale zajišťuje i ochlazování kořenové soustavy. Déletrvající letní teploty nad 30 ° C způsobují takové přehřátí vrchní vrstvy půdy (tedy tam, kde trávník koření), že funkce kořenového systému je zcela ochromena a celý porost rychle odumírá. Zavlažování je proto důležité i na ochlazení půdního lůžka trávníku, přičemž krátké zavlažení děláme v poledne, kdy je teplota nejvyšší.

Výživa

Při hnojení lze použít minerální nebo organická hnojiva. Minerální hnojiva uvolňují živiny rychle, proto jejich působení může být nerovnoměrné. Použijeme obal a vytvoříme granule či tyčinky, které uvolňují živiny postupně, bez ohledu na počasí. Pro trávník jsou velmi vhodná hnojiva s dlouhodobým účinkem (Osmocote, Multigreen), čímž si můžeme ušetřit několik hnojení okamžitě působícími přípravky. Živiny z hnojiv s dlouhodobým účinkem se uvolňují 3 až 6 měsíců, proto ty s delším účinkem (6 měsíců) použijeme na jaře, s tříměsíčním účinkem na jaře a v červnu (menší dávku ještě na konci srpna). Užitečné je i přihnojení kompostem na podzim nebo v předjaří. Nezapomínejme, že čím častěji se trávník seká, tím více živin potřebuje.


Jak bude reklama vypadat?
-
Tato pozice pro vaši reklamu již od 50 kč.
Zobrazit formulář pro nákup