Hustý, zelený a zdravý trávník

Co víc si může přát majitel okrasné zahrady, pokud mluvíme o trávníku? Díky němu lépe vyniknou i barevné květinové záhony, solitérní dřeviny, živé ploty či plastiky. Podle nejnovějších vědeckých zjištění přináší trávník svým majitelům několik zdravotních pozitiv. Chcete vědět jaké? Když se budete o něj starat, přijdete na to.

Oživující jarní kúra

Ne každý má čas věnovat trávníku dokonalou péči, ale každý, kdo chce mít ve svém zeleném obýváku byť jen o trochu hezčí koberec na rozdíl od sousedova, může začít se zkrášlovací a oživující kúrou právě teď na jaře v dubnu. Co je důležité? Jak a kde začít? Je to jednoduché.

  • Nejprve trávník pořádně vyhrabejte od zbytků listí, větviček, kamenů a mechu.
  • Pak ho prořízněte (do hloubky 5 mm) nebo provzdušněte (připojte i pískování) – díky tomu bude trávník v následujících týdnech vitálnější.
  • Na zatravněnou plochu rozhoďte kvalitní prosátý kompost, humus nebo minerální hnojivo s postupným uvolňováním živin (30 g / m 2).
  • V dubnu můžete zrealizovat i první sekání. Rovněž nezapomeňte dosít všechna prázdná místa.
  • V případě výskytu širokolistých plevelů aplikujte selektivní herbicid, při menším výskytu postačí mechanické odstranění – vybrání i s kořeny pomocí speciálního nářadí.

správná výživa
Kromě pravidelné zálivky a sekání potřebuje zdravý trávník i dostatečný přísun živin – dusík (podporuje růst a intenzitu odnožování), fosfor (podporuje růst kořenů) a draslík (zvyšuje odolnost trav proti chorobám, mrazu a nedostatku vody).
Důležité jsou i vápník, hořčík a železo.
Nejlepším řešením jsou dlouhodobě působící hnojiva s postupným uvolňováním živin ve formě drobnějších granulí (lépe se dostanou do hustších porostů).
Některé hnojiva mají i herbicidní účinky. Tato volba nemusí být špatná, ale počítejte s vyšší cenou. Hnojiva s postupným uvolňováním živin můžete do trávníku aplikovat dva až třikrát ročně – na jaře (například v dubnu), začátkem léta (v červnu) a koncem léta (začátkem září).

Založený trávník výsevem …

Vhodný čas na založení nového trávníku je, když teplota vzduchu vystoupí na 8 ° C, obvykle v polovině dubna. Jelikož trávník nezakládáte na měsíc ani na rok, důkladně připravte půdu. Ideální je hlinito – písčitá a dostatečně propustná půda. Na její zlehčení můžete použít křemičitý písek, naopak, písčité půdy raději obohaťte těžší zeminou, případně bentonitem. Nezapomeňte, že plocha určená k založení nového trávníku musí být bez plevelů (v praxi se osvědčilo nechat pozemek alespoň tři týdny bez zásahu a po vyklíčení plevelů aplikovat chemické ošetření). Pak můžete přistoupit k hrubé (zrotátorování) a jemné modelaci terénu.

Z plochy musí zmizet všechny kameny, dráty a jakýkoliv stavební odpad (v případě zakládání trávníku u novostaveb). Konečného vyrovnání docílíte nejlépe pomocí dřevěných latí nebo válce. Vysévat je potřeba jen za bezvětrného počasí – ručně nebo strojkem. Na 1 m 2 je třeba přibližně 25 až 30 g osiva. Používejte směs vhodnou pro dané stanoviště. Připravené travní osivo se doporučuje smíchat s pískem nebo pilinami a směs rozdělit na dvě části. Teprve pak můžete začít vysévat. Osvědčený způsob je do takzvaného kříže. První polovinu vysejte podélně a druhou kolmo na první výsev. To zajistí rovnoměrnost – v příštím trávníku nevzniknou prázdná místa. Osivo by se mělo dostat do půdy asi 3 mm hluboko – docílíte toho tak, že ho jemně zasekáte hráběmi. Osetý povrch je třeba uválet a jemně zavlažit. Až do vyklíčení nesmí vrchní vrstva půdy (ve výšce přibližně 2 cm) vyschnout. Tráva při pravidelném zavlažování klíčí zhruba 30 dní. S prvním sečením je třeba počkat tři měsíce, když trávník dosáhne výšky 10 až 15 cm.

… Nebo hotový koberec?

Výsev není jediná možnost, jak si založit trávník. Rychlejším, i když finančně náročnějším řešením je položit hotovou travní drn. Za několik hodin máte zelený koberec, přičemž ho můžete naplno zatěžovat již za tři týdny po položení. Vysévaný trávník ho doběhne asi za rok. Takovým způsobem lze zakládat trávníky i na svazích, zde je však třeba jednotlivé pláty zafixovat kolíky. Většinou se prodávají travní drny dlouhé 1,5 m, široké 40 cm a tlusté přibližně 2 cm. I před položením travního koberce třeba důkladně připravit půdu. Především odstraňte z plochy všechny širokolisté plevele.

Předpěstované, husté a nakrátko posekané travní drny se pokládají za vlhkého počasí na vlhkou půdu, nejlépe hned po koupi. Případné mezery třeba vyplnit kvalitní kompostovou zeminou. Po položení travního koberce plochu důkladně povalcujte a zalijte (s intenzivní zálivkou pokračujte i během následujících dní). Tento typ trávníku se nedoporučuje zakládat v horkém létě ani když mrzne.

Jak zlikvidovat mech

Nepříjemným návštěvníkem v trávnících je mech. Na jaře se s ním však můžete vypořádat. Než začnete mechový holocaust, zkuste najít příčinu jeho výskytu. Důvodů může být několik – příliš vlhká a ušlapaná půda, málo světla, stín, nízké pH (méně než 4,5), velmi zanedbané ošetřování (malá frekvence sečení, nevyhrabávání zbytků rostlin, ponechávání posekané trávy na trávníku, nedostatečná výživa). Mechu se zbavíte tak, že plochu postříkáte směsí zelené skalice a síranu amonného (dostanete ji ve specializovaných prodejnách pod obchodním názvem – Antimech), případně jen zelenou skalicí.

Zasažený mech sice rychle odumírá, ale pokud neodstraníte příčinu jeho vzniku, může se zakrátko objevit znovu. Pomáhá také provzdušnění trávníku, pískování vypláchnutým křemenným pískem (5 l / m 2) a vápnění (vyrovná kyselost). Trávník se sklonem k výskytu mechů pravidelně sekejte a vyživujte. Pokud je plocha zamokřená, je třeba vybudovat drenáž. Pokud se nad trávníkem nacházejí husté stromy či keře, doporučuji jejich radikálnější proříznutí.

Nechat nebo vyhrabat posekanou trávu?

Převládá názor, že posečená tráva ponechána v trávníku působí jako hnojivo. Není to docela tak. Raději ji vždy zachycujte. Pokud však sečete dvakrát týdně a ústřižky trav jsou malé, nemusíte tak dělat. Taková hmota se relativně rychle rozkládá a nevytváří zplstnatělé plochy. Ale pokud jsou ústřižky trávy větší, je lepší sklízet je. V opačném případě by pomohly vytvořit téměř nepropustnou rozkládající se vrstvu, pod kterou by se mohla začít tvořit plíseň. Důsledkem je vznik prázdných míst – tráva je řidší, protože se k její kořenům nedostane tolik vláhy ani živin.

Kdy vyměnit trávník

Tak jako člověk, i trávník stárne, zvláště pokud mu nevěnujete dostatečnou pozornost. Je nevzhledný, řídký a zažloutlý. Pokud se v něm objeví ještě i vytrvalé plevele (jitrocel, sedmikrásky či pampelišky), je nejvyšší čas na jeho zlikvidování. Můžete ho zničit mechanicky nebo chemicky a na jeho místě založit nový trávník. Levnější alternativou je regenerace poškozených ploch. Předtím však musíte zničit plevele (selektivními herbicidy), provzdušnit ho a vylepšit půdu o kvalitnější substrát. Na dosetí použijte speciální regenerační travní směs.

travní osivo
Při výběru vhodného osiva je důležité vědět, na co bude trávník sloužit (zda bude více zatěžován, nebo spíše reprezentativní) a na jakém místě bude růst (slunce – stín, sucho – vlhko).
Pozornost je třeba věnovat procentuálnímu zastoupení jednotlivých travních druhů ve směsi.

Nejčastěji se v travních osivech nachází:

  • kostřava (Festuca rubra) – do běžných rodinných zahrad u rodinných domů a do předzahrádek,
  • lipnice (Poa pratrensis) – je dostatečně odolná proti časté zátěži; vhodná na trávník, který se bude využívat především na sportovní aktivity,
  • jílek (Lolium perenne) – není vhodný do stínu; má velkou životnost; lze jej využít při zakládání trávníků na různých druzích půd (kromě vlhkých půd),
  • psineček (Agrostis tenius).

Jak bude reklama vypadat?
-
Tato pozice pro vaši reklamu již od 50 kč.
Zobrazit formulář pro nákup