Darujte si trochu soukromí

Pečlivě udržované živé ploty efektně ohraničují prostor, chrání před hlukem, větrem a nežádoucími pohledy, dotvářejí intimní zákoutí, rozdělují prostor, případně lemují záhony. Navíc bohatě olistěné dřeviny zlepšují a zvlhčují vzduch, což ocení zejména alergici.

Tvarované formy

Živé ploty dělíme na tvarované a volně rostoucí. Na tvarovaný živý plot budete potřebovat prostor široký 1,5 m. Více se hodí do městských zahrad a předzahrádek. Kromě praktické funkce (vytvoření bariéry) má i estetickou stránku – vytváří nádhernou kulisu květinovým záhonům a také je ideální společník pro trávník. Je však mnohem náročnější na údržbu jako volně rostoucí živý plot.

Mochna smrk-stribrny
Mochna se hodí na nízké živé ploty do výšky 1 m. V podhorských oblastech lze vytvořit zajímavý živý plot ze smrku stříbrného.

V živých plotech lze zajímavě využít stále zelené dřeviny, které vydrží desítky let. Jejich nevýhodou je, že zejména v zimě propouštějí méně světla, jsou příliš monotónní a někdy působí masivně, až smutně. Opadavé keře působí v živých plotech sice přirozeněji, ale každoročně na podzim připraví kopy listí, které je třeba spořádat.

Kroky k dokonalosti

  • První řez opadavých keřů proveďte hned po výsadbě – nadzemní část zkraťte o třetinu až polovinu (hlavně pokud vysazené rostliny neměly kořenový bal).
  • V prvním roce po výsadbě už další řez není potřebný.
  • V druhém roce zkraťte opadavý živý plot o polovinu – podpoříte tak bohaté rozvětvování. Z větviček odstřihněte jen konce (špičky výhonků).
  • Stále zelené dřeviny a jehličnany během prvních dvou let nestříhejte (kromě bobkovišně – té zkraťte dlouhé výhonky přibližně o polovinu).
  • Tvar živého plotu se udržuje průběžným řezem – k tomuto účelu je ideální křovinořez a speciální nůžky na živý plot.
  • Plot stříhejte tak, aby byl příčný profil směrem nahoru kónický (jen tak bude mít spodní část keře dostatek světla). Zejména u světlomilnějších druhů by měla být koruna o 20 cm užší než spodní část keře.
  • Živý plot může mít i obdélníkový profil (vhodný pro pravidelně stříhané stínomilné dřeviny), obloukovitý profil (pro křovitě rostoucí dřeviny) a elegantní lichoběžníkový profil, který lze využít vhodně, například pro habr.

Živé ploty by se měly řezat dvakrát ročně – na jaře a počátkem léta. Pro udržení atraktivního vzhledu je však někdy třeba sáhnout po nůžkách i vícekrát.

Celoroční proměnlivost

Větší plochy a venkovské zahrady se přímo vybízejí k založení volně rostoucího (nestříhaného) živého plotu. Roste do výšky přibližně 1,5 až 2 m a do šířky 3 m. Tento typ plotu se během roku mění – na jaře a v létě kvete, případně ho dekorují plody, na podzim zase barevné listy. Do takového porostu se nedoporučuje zakomponovat mnoho druhů jiných dřevin, protože to může pokazit výsledný efekt. Volně rostoucí živý ploty je nenáročný na údržbu – třeba ho jen občas radikálněji zmladit.

Berberis thunbergii Pyracantha coccinea
Některé dřeviny, například dřišťál (Berberis thunbergii, Atropurpurea ‚), okouzlí barevnými listy … … Jiné, jako například hlohyně (Pyracantha coccinea), zase barevnými plody.
Cesmina habr
Cesmínou si můžete olemovat zahradu v polohách s vlhčí půdou. Habr lze zajímavě tvarovat.

O živém plotu ve zkratce

Místo: Živý plot si můžete založit kdekoliv v zahradě. Nejvíce dřevin bude růst na slunci, méně v polostínu.
Půda: Před výsadbou je třeba ji dobře prokypřit, případně obohatit humusem nebo kvalitním zahradnickým substrátem. Měla by být mírně vlhká a bez kořenů vytrvalých plevelů.
Čas: Na vysazování živého plotu je ideální pozdní podzim nebo jaro, kdy je půda dostatečně vlhká a dřeviny se lépe zakořeňují.

Nejvhodnější dřeviny na živé ploty

Opadavé dřeviny:

  • vhodné na tvarované živé ploty: ptačí zob (Ligustrum vulgare), habr (Carpinus betulus), javor (Acer campestre), tavolník (Spiraea x vanhouttei), buk (Fagus sylvatica, Purpurea ‚), dřišťál (Berberis thunbergii, Atropurpurea‘), myrobalan (Prunus cerasifera, Atropurpurea ‚);
  • vhodné na volně rostoucí živé ploty: šeřík (Syringa rothomagensis), pustoryl (Philadelphus coronarius), zlatice (Forsythia intermedia), trojpuk (Deutzia scabra), kdoulovec (Chaenomeles japonica), ibišek (Hibiscus syriacus), tavolník (Spiraea), okrasný rybíz (Ribes sanquineum), ruj (Cotinus), bohatě kvetoucí sadové růže, mochna (Potentilla fruticosa), dřišťál (Berberis thunbergii), tavolník (Spiraea bumalda).

Stále zelené živé ploty: zimostráz (Buxus sempervirens), bobkovišeň (Prunus laurocerassus), cesmína (Ilex) – hodí se do vlhčích oblastí, hlohyně (Pyracantha), stále zelené dřišťály (Berberis julianae).

Živé ploty z jehličnanů: tis (Taxus baccata), zerav (Thuja occidentalis), smrk (Picea pungens), cypřišek (Chamaecyparis lawsoniana).

Způsob vysazování: Nejlevnější alternativa je vysazování dřevin bez kořenového balu (prostokořenné dřeviny) – takto lze vysazovat opadavé listnaté dřeviny a dlouhé živé ploty.

Stálozelené dřeviny, jehličnany a některé kvetoucí keře raději vysazujte s kořenovým balem. Jde sice o dražší alternativu, ale tímto způsobem je lze vysazovat od jara až do podzimu. Aby byl živý plot rovný, při vysazování si pomozte nataženým provázkem. Rostliny vysazujte svisle, nesmí se naklánět do boků.

Spon výsadby: Dřeviny v nízkých živých plotech (do 100 cm) vysazujte půl metru od sebe, ve středně vysokých plotech (do 200 cm) v metrové vzdálenosti. Zajímavá je i dvouřadá výsadba – v nízkých živých plotech by měly být řady vzdálené půl metru, na čtvereční metr vysaďte tři-čtyři rostliny; ve středně vysokých živých plotech by měly být řady vzdáleny 0,8 až 1 m, na čtvereční metr vysaďte dvě-tři rostliny. Víceřadé výsadby jsou vhodné pro volně rostoucí živé ploty.
Po výsadbě: Dřeviny zalijte a jejich okolí namulčujte dřevěnou kůrou nebo hrubě rozloženým kompostem. Nezapomeňte ani na pravidelné přihnojování – poprvé asi tři týdny po výsadbě. Dejte pozor i na škůdce (například na roztoče), protože pokud se přemnoží, budete muset celý plot zlikvidovat.


Jak bude reklama vypadat?
-
Tato pozice pro vaši reklamu již od 50 kč.
Zobrazit formulář pro nákup